Helsinky jsou hlavním a největším městem Finska. Jsou zároveň jeho největším přístavem. Byly založeny roku 1550. Jejich centrum leží na malém poloostrovu na břehu Finského zálivu, ale patří k nim ještě poměrně velké území směrem na východ. Rozkládají se na 686 km² a mají asi 570 000 obyvatel. V jejich blízkosti se nacházejí tři další města, Espoo, Vantaa a Kauniainen, se kterými tvoří hustě propojené souměstí Velké Helsinky s celkovou populací přes 1 000 000 lidí.
Zdroj: wikipedia.org
Helsinki bych označil za nevelké město. Přímo v Helsinkách jsme bydleli a docela rychle jsme si osvojili základní trasy, kterými jsme chodili. Vlastní prohlídkou Helsinek jsme strávili dva dny – jeden den jsme věnovali vlastnímu městu, památkách a muzeím a druhý den jsme prošli téměř celé pobřeží a při zpáteční cestě pravděpodobně i obytnou část a hlavní třídu, kam turisti asi příliš často nepřijdou.
Každého určitě upoutá obrovská bílá evangelická katedrála na Senátním náměstí. Kostel Temppeliaukio, který je vytesán do skály uprostřed města. V tomto kostele právě zpívaly na živo čtyři zpěvačky. Kallion kirkko jsme navštívili při okružní jízdě Helsinkami, zde pro změnu hrála slečna na varhany. Večer jsme se ještě podívali do Johanneksenkirkko.
V úterý večer jsme s Ladou ještě navštívili Design Forum a Design Museo. V Design Forum měli výstavu zajímavých moderních předmětů a muzeum bylo z velké části zaměřeno na servírování čaje, v prvním patře pak byla ukázka keramiky, obrazů a podobně. Za zmínku ještě stojí olympijský stadion s vysokou vyhlídkovou věží. Poslední den jsme se ještě jeli podívat do ZOO na ostrov Korkeasaari.
Téměř celé Helsinki jsme obešli po pobřeží. Dopoledne jsme prošli jihozápadní, jižní a jihovýchodní pobřeží. Šli jsme okolo několika velkých přístavů jak pro obrovské nákladní trajekty, tak i pro malé motorové čluny a plachetnice. Na jihu staví luxusní byty, od pohledu tak vypadají ty, co jsou již postavené. Prošli jsme malým parkem Eira, zastavili se na Kompassin laituri a následoval park Kaivopuisto. Z parku Kaivopuisto jsme viděli v dálce i souostroví Suomenlinna
Odpoledne, po obědě, jsme pokračovali západním a severozápadním pobřežím. Nejprve jsme šli po písčité pláži, kde se v létě pravděpodobně běžně lidé koupou. Navštívili jsme zajímavý Sibeliův památník, lezli po skalách na pobřeží i ve vnitrozemí.
Souostroví Suomenlinna se skládá ze sedmi ostrovů, z nichž pět je propojeno mosty a je na ně snadný přístup. Je to bývalá válečná pevnost, která chránila Helsinki a dodnes jsou na ní vojenská území. Leží asi 15 minut lodí od Helsinek z Market square. Největší ostrov, na kterém jsme přistávali, se jmenuje Iso Mustasaari, zde mají například i školu. Celkem na celém souostroví trvale žije okolo 800 až 900 lidí.
Mně osobně se nejvíce líbil ostrov Kustaanmiekka, na něm jsou obranná děla, mnoho děl, obranné hradby a valy. Na ostrově je také několik tajných chodeb, které spojují řadu místností s děly. Bez baterky jsme se do chodeb raději neodvážili. Také jsme zde objevili otevřenou věznici a na ostrově Pikku Mustasaari je vojenská akademie.
Den před odletem začalo v odpoledních hodinách sněžit a už nepřestalo do odletu. Helsinki pod čistě bílým sněhem jsou nádherné! Překvapilo mě, že ačkoliv z hodiny na hodinu napadlo abnormální množství sněhu, tak se vlastně nic zvláštního nedělo – tramvaje, autobusy a auta jezdily úplně jako za sucha a ani cyklisty sníh neodradil.
